Proč chtěl Papež k rudým

Uznávaný právník, profesionál s velkou a dobrou erudicí, poctivý, důsledný – propagoval svého kandidáta do funkce ministra spravedlnosti premiér Vladimír Špidla. Volba Vladimíra Papeže (53) hlavou české justice však narazila na ostré hrany. Jak může vést spravedlnost člověk, který neváhá sednout za volant opilý a jehož předlistopadová koketerie s komunisty prozrazuje nedostatek cti i zdravého rozumu, reagovali na Špidlův krok média a komentátoři. Avšak ještě než toto rozhodnutí stačilo dostatečně rezonovat, Papež stáhl svou kandidaturu sám. Přesto stojí za podrobnější popis, jakou osobnost prosazoval premiér do křesla ministra spravedlnosti.

Vyvolám diskusi

Příchodem českobudějovického advokáta Vladimíra Papeže měl v čele tuzemské justice po exministru spravedlnosti Jaroslavu Burešovi stanout další normalizační kariérista, využívající k profesnímu postupu členský průkaz totalitní partaje. S Burešem jej pojí navlas stejná minulost: v touze postoupit na pracovním žebříčku si ve svých osmatřiceti letech – v roce 1988 – požádal o členství v KSČ. „Stal jsem se předsedou závodního výboru odborového hnutí na krajském sdružení advokátů v Českých Budějovicích. Ale řekli mi, že pokud to chci dál dělat, musím se stát členem strany,“ vysvětluje Papež. „A taky jsem si myslel, že se mi podaří vyvolat diskusi, která povede ke změně stranické politiky. To, že to nejde, mi došlo až později,“ dodává s vážnou tváří.

…