„Lidský život nezná omezení a lidé by mohli žít i dvě či tři století,“ prohlásil podle agentur minulou neděli Donald Louria z lékařské fakulty v Newarku v americkém New Jersey. Patrně dobře věděl, proč něco takového říká – hned druhý den oblétlo jeho jméno planetu a podružná konference Společnosti pro budoucí život v San Francisku, na níž proroctví zaznělo, měla o reklamu postaráno.
Jako moru
Třebaže si tím citovaný badatel zrovna nevylepšil vědeckou pověst, má jeho touha po popularitě svou logiku. Obchod s nesmrtelností je už od Paracelsových dob výnosným kšeftem, a přitáhnout k sobě pozornost tak může být doslova k nezaplacení. Svědčí o tom ostatně i fakt, že do boje o zákazníky, kteří nechtějí stárnout, už vyrazila i řada Louriových kolegů, kteří si za tím účelem založili i specializované firmy. Zvláštní pozornost tomuto byznysu před časem věnoval dokonce i prestižní časopis Science, když publikoval jeho analýzu z pera Constance Holdenové. Ačkoli se seriózní vědci podobné publicitě úzkostlivě vyhýbají („Když se na mě obracejí firmy zaměřené na byznys proti stárnutí, vyhýbám se jim jako moru. Nechci skončit na jejich webových stránkách,“ nechal se slyšet například Steven Austad z University of Idaho), podívejme se, co věda a technologický pokrok dnes v tomto ohledu opravdu mohou nabídnout.
Zapomenout na hlad
Výzkum prokázal, že pokud pokusná zvířata mají dlouhodobě k dispozici výrazně méně…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
