Vědci jsou na vrcholu sil kolem třicítky. K tomuto závěru došel psycholog Satoši Kanazava působící na londýnské School of Economics and Political Science poté, co zevrubně prozkoumal životopisy 280 vynikajících vědců, mezi nimiž nechyběl ani Albert Einstein nebo Pierre Curie. Plné dvě třetiny velikánů vědy publikovaly své nejlepší práce ještě před pětatřicátými narozeninami. Ženáči prožívali profesionální vrchol o poznání později než svobodní. Podobný trend je patrný ještě u jedné sociální skupiny – u zločinců. I oni páchají největší „rány“ svého života kolem třicítky.
K dokonale provedené loupeži i brilantnímu vědeckému dílu vede muže podle Kanazavy stejný motiv – chtějí upoutat pozornost žen. Stárnoucí ženáči s kupou dětí už potřebu udivovat příslušnice slabšího pohlaví necítí a jejich výkonnost upadá. Zároveň klesá v jejich těle i produkce mužského pohlavního hormonu testosteronu, který ladí lidský mozek na „agresivní notu“. Kanazavova teorie se připojila k dlouhé řadě kontroverzních hypotéz, podle kterých si muži v moderní společnosti nahrazují válčení s kyjem v ruce mírumilovnějšími činnostmi, třeba psaním literatury nebo komponováním hudby. Samotnému Kanazavovi je čtyřicet a je ženatý. Znamená to snad, že tahle teorie nepatří k jeho mistrovským dílům? „Doufám, že jsem výjimkou potvrzující pravidlo,“ tvrdí Kanazava. Podobných výjimek ale asi bude mnohem více. Například ženatý osmdesátník John Maynard Smith, který…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
