Ředitel NG Milan Knížák poskytl časopisu &MusiQ/ROCK&POP (12/02) rozhovor o svých hudebních aktivitách. Kdo se někdy trochu zabýval českým undergroundem či „druhou kulturou“, ví, že Knížákova skupina Aktual, založená v roce 1967, měla nepopiratelný význam. A kdo zná Knížáka aspoň z novin, neměl by se nechat zaskočit tradiční nadutostí jeho odpovědí. Nicméně problém je, když se stereotypní projev beznadějného egoisty přenese z vlastní sebechvály na věci, které mají s tvorbou málo společného. V interview čteme: „Naštvalo mě, když za mnou přišel Jiří Němec, ať podepíšu petici za propuštění Jirouse. Já jsem to bez váhání podepsal a pak jsem se dozvěděl, že to s jeho zavřením bylo úplně jinak, než mi Němec tvrdil. Tak jsem napsal dopis generálnímu prokurátorovi, že sice nesouhlasím s uvězněním Jirouse, ale petici jsem podepsal na základě falešných informací, a tak svůj podpis odvolávám. To mi dodneška nemohou odpustit, ale vinni byli oni. Neměli na mě hrát habaďůru.“
Nevím sice přesně, po kterém odsouzení Ivana Jirouse se sepisovala ona petice, ale do vězení šel pětkrát: v roce 1973 za hospodský konflikt
s estébákem, o tři roky později kvůli Plastic People, v roce 1977 za „pobuřující“ řeč na výstavě malíře J. Laciny, v roce 1981 za opoziční (a) kulturní aktivity vůbec a z podobného důvodu v roce 1989. Nikdy nebyl zatčen za žádný amorální čin. V jaké zásadní věci tedy Jiří Němec Knížákovi „lhal“, je nejasné a bohužel…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
