A co lékaři?
Respekt přinesl v minulém vydání obsáhlý text o velmi nechutné záležitosti, totiž o neschopnosti české justice postavit před soud Aloise Grebeníčka – katana, kterého oběti, jež jeho řádění přežily, usvědčují z hrůzných zvěrstev (Případ umírajícího kata, Respekt č. 27/2003). Při debatě o celém případu však podle mého názoru zůstává jaksi stranou pozornosti jedna významná stránka věci: chování lékařů, kteří svými „omluvenkami“ umožňují soudkyni Veselé donekonečna odkládat jednání. Jsou opravdu přesvědčeni, že soudruh Grebeníček starší je na tom už léta zdravotně tak špatně, že nemůže absolvovat absolutně žádné soudní jednání, ani pod dohledem lékaře? Zajímalo by mě, zda by byli ochotni něco takového říci do očí obětem Grebeníčkova mučení. Lékaři žárlivě střeží své výsadní postavení ve společnosti, účinkování některých jejich kolegů v této kauze však na prestiži lékařskému stavu bohužel nepřidává.
Jan Pšenička, Praha
Nových otců přibývá
V Respektu č. 25/2003 mě zaujal titulní článek Nový otec dítě nebije. Stojí snad za doplnění, že „noví“ otcové se nejen o své děti zajímají už od miminkovského věku, ale že přibývá i mužů, kteří se po rozvodu nespokojí s dnes nejvíce rozšířeným a zaběhaným modelem styku s dítětem: jedenkrát za dva týdny na víkend a jednou…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
