Toto úterý přebírá Itálie na šest měsíců předsednictví Evropské unie a premiér Silvio Berlusconi má dva cíle. Usiluje o to, aby se během italského semestru rozhodlo o evropské ústavě, a přeje si, aby kontinent konečně uznal jeho politické a státnické kvality. Italský parlament mu k tomu uvolnil ruce – premiéra zbavil starostí s trestním stíháním tím, že mu odhlasoval imunitu.
Hlavní oříšek: ústava
Váha Itálie v Unii za poslední roky poklesla. Zatímco do pádu berlínské zdi byla členem silné čtyřky společně s Německem, Francií a Británií, dnes je spíše největší z menších zemí. Berlusconiho vláda proto naslouchá názorům menších států pozorněji než třeba Francie či Británie. Podporovala rozšíření Evropské unie na východ, neboť ho považuje za prospěšné pro všechny. Některé jihoitalské regiony tím sice přijdou o tradiční příjem z evropských fondů, ke cti tamních politiků i obyvatelstva je ale třeba říci, že odpor proti přijetí vesměs chudších států byl minimální. Občané jsou také ochotni předat do Bruselu část národní suverenity, pokud budou evropské orgány podrobeny větší demokratické kontrole. Lidé si dělají legraci z množství předpisů, které se na ně z Bruselu hrnou, ale uznávají, že bez tlaku Unie by se mnohé reformy v zemi nikdy neprosadily.
Berlusconi a jeho ministři doufali, že nová ústava EU bude během jejich semestru definitivně schválena, takže její slavnostní podpis by se opět konal v Římě, kde byla v roce 1957 stvrzena známá…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
