Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Domov

Strach Franze Schwaba

Z kanceláře vicepremiéra Petra Mareše přišla překvapivá zvěst: v Česku žije téměř zapomenutá menšina a hlásí se o svá práva. Na 40 tisíc českých Němců, kterým se po válce vyhnul odsun a kteří pak za komunismu neodešli ze své domoviny dobrovolně, žádá stát, aby už konečně skoncoval s jejich nerovnoprávným postavením v zemi. Na starosti to má právě Petr Mareš. Když řekl novinám, že plánuje německé spoluobčany odškodnit, vyvolalo to u některých politiků protest. Prý jde o trojského koně, ve kterém se skrývá povinnost omluvy a satisfakce i všem vyhnaným obyvatelům Sudet.

mobrazek_906.jpeg • Autor: Respekt
mobrazek_906.jpeg • Autor: Respekt
Fotografie: Pan Erwin Kössler a paní Leopoldina Gasparová: Stát by měl přiznat, že se na nás dělo bezpráví. Foto Günter Bartoš • Autor: Respekt
Fotografie: Pan Erwin Kössler a paní Leopoldina Gasparová: Stát by měl přiznat, že se na nás dělo bezpráví. Foto Günter Bartoš • Autor: Respekt

Z kanceláře vicepremiéra Petra Mareše přišla překvapivá zvěst: v Česku žije téměř zapomenutá menšina a hlásí se o svá práva. Na 40 tisíc českých Němců, kterým se po válce vyhnul odsun a kteří pak za komunismu neodešli ze své domoviny dobrovolně, žádá stát, aby už konečně skoncoval s jejich nerovnoprávným postavením v zemi. Na starosti to má právě Petr Mareš. Když řekl novinám, že plánuje německé spoluobčany odškodnit, vyvolalo to u některých politiků protest. Prý jde o trojského koně, ve kterém se skrývá povinnost omluvy a satisfakce i všem vyhnaným obyvatelům Sudet.

Všichni bez rozdílu

V Moravské Třebové se každý čtvrtek v místním muzeu schází skupinka starších lidí. Že jde o české Němce, náhodný návštěvník pochopí jen ve chvíli, kdy tu a tam uklouzne německé slovíčko. Hovoří se o spoustě věcí – a řeč samozřejmě přijde i na vzpomínky. „Moji rodiče byli obyčejní sedláci. Politiku jsme vůbec nesledovali a najednou k nám po válce vtrhli, všechno zabavili. Nadávali nám a já se moc bála,“ říká rozechvěle a se slzami v očích paní Leopoldina Gasparová (74). Celá její rodina měla – řečeno dobovým žargonem – „jít do odsunu“ v druhé polovině roku 1947, ale protože se nikdo z nich neprovinil kolaborací a stát potřeboval levnou pracovní sílu, mohli zůstat. Statek, největší ve vesnici a plný dobytka, jim ale úředníci zabavili. Celá rodina…

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.

Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].