Už mnoho let neteklo při boxerském utkání o titul mistra světa v těžké váze tolik krve, jako když se před pár dny do sebe pustili Lennox Lewis a Vitalij Kličko. Střet byl předčasně ukončen. Jednomu borci kapala krev z nosu, druhý měl na obličeji tolik ran, že je museli sešít šedesáti stehy. Lewisovi zůstal titul a pěstním soubojům pověst sportu nedotčeného snahou o větší bezpečnost. Hokejisté a skokani na lyžích nosí přilby, motocyklisté jezdí v kombinézách s chrániči páteře, ve formuli 1 je předepsána minimální vzdálenost mezi špičkou vozu a prostorem pro nohy jezdce – jen u profesionálních boxerů je vše, jak bývalo. Už se ani nemluví o tom, aby se snížil počet kol nebo aby se rukavice šily bez palce, čímž by se odstranila obvyklá příčina tržných ran. Boxerský svět to odmítá, protože pak by prý stisk pěsti nebyl tak pevný.
V jedné věci však i tento konzervativní sport ukazuje posun k lepšímu. Ještě před pár lety by se souboj Lewise s Kličkem podával jako souboj černocha s bělochem. Už když se německý rohovník Max Schmeling v 30. letech střetával o titul mistra světa těžké váhy s černým Američanem Joem Louisem, mohli se nacističtí propagandisté přetrhnout ve snaze vtisknout soubojům rasistický rozměr. Schmeling zůstal legendou také proto, že se s tím tehdy neztotožnil. Minulý týden ve svých 97 letech Kličkovi pogratuloval k výkonu a ukrajinský borec se zatetelil dojetím. „Starý Max, to je můj idol,“ podotkl Kličko – který sám už podobné…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
