Může být samotná rasová či etnická příslušnost důvodem ke zvláštnímu zájmu policie? George W. Bush minulé úterý rozhodl, že nikoli – vydal příslušnou směrnici pro agenty federálních služeb. Rasová či etnická profilace pachatelů je termín, který zdomácněl po 11. září 2001. Pokud nejtěžší teroristický útok všech dob spáchalo 19 Arabů, nelze se příliš divit následné profilované ostražitosti. V paměti jsou případy i z Evropy, kdy pasažéři přinutili kapitána letadla vysadit „podezřele vyhlížející“ Araby. Ale mohou podobně postupovat úřady demokratického státu? Mohou být v samotných USA černí a hispánští občané nadproporčně vystaveni silničním kontrolám, prohlídkám a jiným policejním praktikám? Právě v tomto směru má udělat jasněji Bushova směrnice.
Aby bylo zcela jasno. Rasovou či etnickou profilaci nelze potlačit absolutně. Jak také psal americký tisk těsně po 11. září: O tom, že v USA tato profilace neexistuje, může mluvit pouze ten, kdo nikdy nestál ve frontě na odbavení pasažérů letadla z Kolumbie. Bushova směrnice ale přináší dva důležité plusy. Za prvé pomáhá přesně rozlišovat: profilace podle ní není přípustná v situaci, je-li k mání pouze „nedostatečně hodnověrná a nedostatečně specifická“ informace, že muž určité rasy si tam a tam hodlá koupit ilegální zbraň. Naopak paušální kontroly na bázi barvy kůže jsou možné například tehdy, je-li známo, že bankovní lupič je takové a takové rasy, barvy vlasů a věku a jede v autě konkrétní…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
