Psychiatrie, dříve popelka medicíny, zažívá v posledních letech nečekanou renesanci. Jak minulý týden připomněla i pražská konference o psychickém zdraví, vděčí za to především bezprecedentnímu nárůstu depresí. Ty se dnes dokonce staly vůbec nejčastější příčinou pracovní neschopnosti. Podle statistik trpí jejich unipolární va-riantou (bez mánické fáze)
10–15 % světové populace, bipolární pak trápí dalších více než 5 % lidí. Pokud bychom tedy sečetli všechny duševní poruchy včetně psychóz, deviací a závislostí, dalo by se s jistou nadsázkou říci, že třetina světa už se „zbláznila“.
Kameny mudrců
Nejčastěji se s nemocemi duše potýkají Američané, každý druhý diagnostikovaný pacient totiž pochází ze Spojených států. V Evropě žebříčku vévodí Dánové následovaní Finy a Litevci. O moc lépe na tom nejsou ani Češi. Téměř každý jedenáctý tuzemec je neurotik, 10–15 % zdejší populace trápí různé typy depresí a pět lidí ze sta bojuje se závislostí. Jen loni bylo v zemi provedeno dva miliony tři sta tisíc ambulantních psychiatrických vyšetření, což je o sto devadesát tisíc více než v roce 2001.
Deprese přitom rozhodně nelze brát na lehkou váhu. Nejsou-li léčeny, končívají totiž až v 15 % případů sebevraždou, což je větší úmrtnost než například u tolik obávané infekce SARS. Podle dostupných čísel dochází ročně asi k 1 milionu dokonaných sebevražd, většina z…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
