Nenajdeme mnoho britských spisovatelů středního věku, jejichž románová tvorba by byla kompletně přeložena do češtiny. Výjimkou je Ian McEwan – autor bizarních a mnohdy šokujících příběhů, k nimž se čeští čtenáři dostali až po revoluci, ale rychle si je oblíbili. Před pár lety se dokonce zdálo, že čeští nakladatelé to s McEwanem už trochu přehánějí, vydávají vše bez ohledu na kvalitu, a přitom by spíše stálo za to poohlédnout se po jiných autorech současné literatury. Poslední dosud nepřeloženou knihu Dítě v pravý čas, kterou letos vydal Volvox Globator, by si ale čtenáři neměli nechat ujít – tento existenciální román patří bezpochyby k vrcholům spisovatelovy tvorby.
Předtucha zkázy
V Británii o sobě dal Ian McEwan (1948) rázně vědět na přelomu 70 a 80. let, kdy vydal dvě sbírky originálních povídek a také dva krátké romány Betonová zahrada a Cizinci ve městě. Prestižní kritický časopis Granta jej tehdy zařadil do svého prvního seznamu nejlepších současných britských spisovatelů – po bok Martina Amise, Grahama Swifta či Salmana Rushdieho. A právě díky pozdějšímu úspěchu všech těchto autorů získal seznam takovou reputaci, že se dodnes každých deset let vydává a nad jeho jmény živě diskutují literární periodika.
McEwanovy rané texty dokázaly čtenáře doslova uhranout silou jazykové výpovědi, bizarností námětů i pochmurnou atmosférou navozující temnou předtuchu zkázy, marnosti, zániku. V jednom z pozdějších esejů McEwan…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
