„Jsem velice slavný, ale lidí, kteří znají mou hudbu, je nesrovnatelně méně než těch, kteří viděli plakát, kde sedím na záchodě,“ svěřil se americký muzikant Frank Zappa přátelům krátce před svou smrtí. Letos v prosinci od ní uplyne deset let, výročí si ale můžeme připomenout už tento týden: v sobotu totiž uvede hudební festival Pražské jaro v hale Veletržního paláce projekt Pocta Franku Zappovi. Český ansámbl soudobé vážné hudby Agon spolu s Pražským výběrem se v něm pokusí ukázat dvě polohy Zappovy hudby, které symbolizuje i úvodní citát: šťavnatý energický bigbít a spletité „vážné“ kompozice, nad nimiž si fanoušci mnohdy lámali hlavu.
Experiment s výbušninou
Potomek sicilských Řeků Frank Vincent Zappa se narodil roku 1940 v Baltimoru a v dětství se svým otcem, kočujícím ve službách armády, prošmejdil značnou část amerického zapadákova i velkoměstských periferií. Zappa byl typický „selfmademan“. Ve vzdělávacích institucích nestrávil více času, než bylo nezbytně nutné, a střední školu dokončil s bídným výsledkem, protože jej zajímaly pouze dvě věci: experimentování s výbušninami a hudba – především bicí nástroje. Brzy dal přednost metaforickým explozím a jeho vzorem se kromě různých bluesových, jazzových a rokenrolových kapel stal především Edgar Varese – skladatel experimentální vážné hudby, který využíval především bicí…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
