Kdy vám naposledy noviny tvrdily, že existuje země, kde diktátor bere lidem svobodu, nutí je žít v chudobě a oni si jej přesto nemohou vynachválit? Že to bylo v roce 1989? Potom ovšem nečtete “moderní levicový deník” Právo. Příkladem je zpravodajský článek z minulého týdne, který přináší senzační odhalení státu, v němž poddaní zbožňují svého biřice. “Kubánci svého comandante milují,” oznamuje článek. “To, že jim vrátil před čtyřiceti lety důstojnost, považuje většina lidí stále za důležitější než fakt, že je na Kubě lecčeho nedostatek.”
Právo si průzkum na Kubě nedělalo, v tamní atmosféře strachu ani nemohlo. Autorem textu je bývalý zpravodaj televize v Havaně (1981–85) Alexandr Petrželka, který měl podobně urážlivá tvrzení v popisu práce a evidentně mu natolik zalezly pod kůži, že ani teď neumí o Kubě referovat jinak. Má tedy smysl na zastydlého bolševického dezinformátora reagovat? Právo jsou ale téměř nejčtenější české noviny a Kubánci si zastání zaslouží.
Třeba pan José z Havany. Chemik, kterého živí výroba a prodej vína. Koncesi na vlastní obchod ale nedostal, a tak prodává z kbelíku, který spouští na laně z balkonu. Na nejnutnější potraviny musí v pravý čas vystát frontu, vše ostatní, třeba boty, koupí jedině za dolary, sehnané pod rukou. K volbám chodí, protože má strach, že přijde o už tak omezenou možnost podnikat. Nebo bývalý učitel pan Omar z města Camaguey. Když si před osmi lety stěžoval na mizerný plat …
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
