Prodat dvacet tisíc výtisků knihy je dnes problém i pro populární beletristy, v kategorii seriózní duchovní literatury jde téměř o zázrak. Sbírce esejů o víře a duchovním hledání katolického kněze Tomáše Halíka Co je bez chvění, není pevné se to během pár měsíců podařilo a zdaleka nemusí jít o číslo konečné: kniha rozhovorů Ptal jsem se cest se vyšplhala až na 28 000 prodaných exemplářů. V čem je tajemství popularity kněze, jehož kostel sv. Salvátora se stal neformálním centrem pražských studentů a intelektuálů? Schopnost mluvit o křesťanství a duchovním životě otevřeně a přitažlivě z něj udělala jednoho z posledních mohykánů katolické církve, kterého jsou lidé z akademického a kulturního prostředí ochotni brát vážně.
Sympatický pětapadesátník Halík se stal v Česku intelektuální institucí a média se mohou v zájmu o něj přímo přetrhnout. Svým vzděláním, šitým na míru potřebám duše dnešního světa (sociolog, psycholog, religionista) získal před svými kněžskými kolegy náskok. Jeho nezávislost na kněžském povolání – několikaletá klinická praxe, profesura na UK – dodává jeho pastoraci punc upřímnosti a věrohodnosti, stejně jako kontinuální občanské postoje, tajné svěcení na kněze (1978) a aktivní práce v ilegálních církevních strukturách v době totality.
V disentu a náš
Na žáka Jana Patočky, Josefa Zvěřiny a absolventa teologických fakult v Římě a Wroclavi paradoxně…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].