Čínský syndrom
Termínem „čínský syndrom“ se mezi jadernými fyziky označuje nukleární havárie nejvyššího stupně, totiž tavení samotného reaktoru. K přesně takové havárii došlo 26. dubna 1986 v ukrajinském Černobylu. Černobylská tragédie měla dalekosáhlé důsledky a předznamenala kolaps celého sovětského režimu. Po sedmnácti letech jsme svědky podobného syndromu, tentokrát v Číně samotné.
Termínem „čínský syndrom“ se mezi jadernými fyziky označuje nukleární havárie nejvyššího stupně, totiž tavení samotného reaktoru. K přesně takové havárii došlo 26. dubna 1986 v ukrajinském Černobylu. Černobylská tragédie měla dalekosáhlé důsledky a předznamenala kolaps celého sovětského režimu. Po sedmnácti letech jsme svědky podobného syndromu, tentokrát v Číně samotné.
Bezradný aparát
Černobyl nebyl pouhou technickou havárií, ale představoval selhání celého systému „reálného socialismu“. Sovětský svaz se ve své době dokázal vcelku snadno vypořádat s vnitřním i vnějším „nepřítelem“; při konfrontaci s rozsáhlou, v zásadě apolitickou krizí se však ukázalo, že postrádá elementární sebezáchovné mechanismy, schopné samostatného fungování bez politické intervence senilních soudruhů z politbyra. Instinktivní reakce stranického a státního aparátu – tj. vyčkávat pokynů shora a mezitím zatloukat, co se dá – celou krizi jen prohloubila. Moskva začala o incidentu jakžtakž informovat až po několika týdnech, kdy už radioaktivní spad zasáhl velkou část Evropy před železnou oponou i za ní.
Toto fiasko a mezinárodní blamáž nakonec přesvědčily novopečeného generálního tajemníka Michaila Gorbačova o nutnosti zásadní reformy. Nastala éra „glasnosti“, nových větrů a „perestrojky“. Gorbačovův odvážný čin záhy přinesl své…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
