Evropští poslanci schválili vstup Česka a dalších devíti zemí do Evropské unie. Tuto dobrou zprávu kalí fakt, že Češi dostali vůbec nejméně hlasů ze všech kandidátů, protože je nepodpořili poslanci za CSU – na protest proti neochotě státu „odloučit se od nacionalistického dědictví prezidentských dekretů“. Včetně Bernda Posselta, šéfa Sudetoněmeckého krajanského sdružení. To je velké zklamání.
Bernd Posselt to nikdy neměl v tuzemsku jednoduché. Když mluvil o úkolu Čechů „nalézt jasná slova k temným kapitolám své historie,“ kdekdo mu hned podsouval, že usiluje jen o restituce. Když se loni v dubnu Čechům veřejně omluvil za zločiny nacismu, jako odpověď přišla sněmovní deklarace, která zarputile stvrdila neměnnost českého postoje vůči vyhnaným krajanům. A když se také Posseltovou zásluhou dostaly dekrety na půdu Unie, donekonečna opakoval, že není proti českému členství v evropském klubu.
Minulý týden měl Posselt jedinečnou možnost doložit svá vstřícná slova reálným činem. Kdyby přes všechny výhrady zvedl ruku pro, taková velkorysost by zahanbila i jeho největší české odpůrce. Místo toho však dal přednost bezpečí stranické linie CSU a jestřábům v landsmanšaftu.
Bernd Posselt říká, že dlouho trpělivě čekal na vstřícné české gesto vůči sudetským Němcům, ale nemohl čekat věčně. Tomuto důvodu lze rozumět, přesto udělal v rozhodujícím momentu vážnou politickou chybu. Po minulém týdnu mu tady kdekterý politik může posměšně předhazovat…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
