„Poslední noc jsme zažili doposud nejintenzivnější bombardování,“ píše na svých internetových stránkách z Bagdádu mírový aktivista Wade Hudson. „Náš hotel se třásl jako San Francisco při zemětřesení. Bomby často dopadaly sekundu za sekundou po více než deset patnáct minut. Hřmot bombardérů B-52 je zkušenost, na kterou nikdy nezapomenu.“ Sugestivní poznámky Wada Hudsona i dalších očitých svědků války jsou příkladem nového jevu ve světě médií. Internetové válečné zápisníky – tzv. warblogy – přitahují denně stovky tisíc čtenářů a stávají se stále vyhledávanějším zdrojem informací.
Agentura Já
Internetové válečné zápisníky jsou specifickou formou takzvaných weblogů (výraz spojuje anglická slova síť a záznam) – jednoduchých internetových stránek s kratšími osobními poznámkami a odkazy na články, které autora (bloggera) zaujaly.
Důležité přitom je, že weblog si může pomocí volně dostupných publikačních systémů vytvořit prakticky každý uživatel internetu. Čtenáři tak díky této možnosti přestali být pouhými konzumenty a mají možnost veřejně se vyslovit, aniž by byli odkázáni na to, zda nějaké médium jejich příspěvky zveřejní.
Poprvé se weblogy jako komunikační prostředek dostaly do povědomí širší veřejnosti po 11. září 2001, kdy z nich hojně citovaly téměř všechny renomované americké deníky. Otázkou ovšem zůstalo, zda mohou být něco…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
