Jednadvacátého března se v Bruselu sešli lídři EU ke svému pravidelnému summitu, který se měl věnovat ekonomice. Bylo to právě den po zahájení války v Iráku. V sálech panovala ledová atmosféra a hlavním tématem se okamžitě stal americký útok. Francie, Německo a Belgie zopakovaly svůj „principiální nesouhlas“ s vojenskou akcí. Unie se omezila na konstatování, že válka by měla být rychlá a rekonstrukce Iráku by se měla ujmout OSN.
V té době se ve francouzském tisku začaly množit kritické hlasy na adresu Jacquese Chiraka. Jinak prochirakovský týdeník L’Express se zeptal: „Dobrovolně jsme se rozhodli rozdělit demokratický svět a přidat se tak na stranu států, které s námi sdílejí pramálo hodnot. Proč?“ Podobně další týdeník Le Point na adresu Chirakova postoje poznamenal, že to prezident „přehnal“. „Francie byla rozhodnuta použít veto v OSN za jakýchkoli okolností a vyměnila tradiční spojence za Rusko a Čínu. U nás to způsobilo obrovský šok. Bude trvat dlouho, než se z něho dostaneme,“ prohlásil pro deník Le Monde bývalý americký velvyslanec v Paříži a přesvědčený frankofil Felix Rohatyn. Ozvali se obchodníci, které začal znepokojovat bojkot jejich zboží za Atlantikem. Za všechny Maurice Lévy, spolupředseda Francouzsko-americké obchodní rady: „Američané mohou vidět Francii jako nepřátelskou zemi a mohli by se začít stahovat z našeho trhu či…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
