V době, kdy se všude ve světě mluví o ekonomických nákladech války a zatím padají víceméně „hausnumera“, vyrukovala izraelská centrální banka s úředními odhady, nakolik ovlivnil ekonomiku státu samotný jeden rok (2002) běžící intifády al-Aksa. Pokles produkce, způsobený palestinským povstáním, činil 3,1 až 3,8 %, v absolutních číslech 14,6 až 17,9 miliardy šekelů (92 až 113 miliard korun, což zhruba odpovídá ceně Temelína). Na rozdíl od předchozích násilností totiž intifáda zasahuje osídlené areály, tedy i tamní ekonomické aktivity. Banka uvádí, že byla zasažena i spotřeba domácností, neboť ty očekávají v dohledném budoucnu pokles příjmů. Projevuje se i vliv nového ministra financí Benjamina Netanjahua a to, co izraelská média nazývají Netanjahuova dieta: důchodový věk se zvýší z 65 na 67 let, vládním zaměstnancům, kteří vydělávají více než šest tisíc šekelů měsíčně, budou kráceny mzdy o 4 až 10 %, důchody vzrostou o 2 %, ale zato budou omezeny přídavky na děti. Podle odhadů národní banky rostoucí rozpočtový schodek a krize ve výběru daní zvyšují pravděpodobnost vyšší daňové zátěže. Během času a s eskalací násilí pak mají důsledky intifády zasáhnout další sektory, především investice a soukromou spotřebu.
•••
Minule byla na tomto místě řeč o tiskovém sporu, který vedl ruský miliardář Boris Berezovskij proti americkému časopisu Forbes kvůli obviněním, že je mafiánský boss, organizátor vražd, tunelář, etc. Forbes po šesti letech…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
