Nemůžu křičet, že chci válku

Počet českých občanů nesouhlasících se spojeneckou válkou v Iráku přeskočil osmdesát procent. Snahu americké koalice svrhnout Saddámův režim kritizuje prezident a politici nejsilnější vládní strany, protesty přicházejí z krajských samo-správ i senátů některých oblastních univerzit. „Chceme, aby bylo slyšet, že normální je neválčit,“ řekl nedávno Respektu jeden z organizátorů studentských protiválečných demonstrací Robin Ujfaluši. Ulicemi českých měst ale chodí i lidé se zcela opačným názorem. Přestože k nim podle průzkumů patří přinejmenším jedna desetina populace, nejsou dnes příliš vidět ani slyšet. „Nemůžu si přece stoupnout na Václavské náměstí a křičet: Chci válku,“ říká Petr Marek, autor výzvy Ne novému Mnichovu. „Tak to totiž není. Ale chápu, že někdo chce bojovat proti diktátorovi.“

Hlavně jistit příplatky

Markova výzva je v Česku jediná, která se na podporu protisaddámovského útoku objevila. Jejím motivem je přesný opak odpůrců zásahu: důvěra, že Spojené státy jako demokratická země a lídr svobodného světa ví, proč je třeba zasáhnout. „Nemohl jsem nečinně sledovat, jak na mě ze všech televizí křičí nesmysly, že Bush je terorista. Odmítám ten primitivní antiamerikanismus,“ vysvětluje čtyřicetiletý reklamní podnikatel Marek počátek své výzvy. Sepsal ji k výročí začátku druhé světové války, tedy patnáctého března. „Ne novému Mnichovu!“ čteme v ní. „Kombinace Saddámovy…