S muzikanty a bývalými disidenty, kteří se dali na politiku, nejsou Češi zdaleka sami. Když letos v lednu nový brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva představoval členy svého kabinetu, stál mezi nimi totiž také zpěvák a skladatel Gilberto Gil. Muzikant označovaný za brazilského Boba Dylana nebo Boba Marleyho stihl ještě předtím, než se ujal úřadu ministra kultury, vydat nové album Kaya N’Gan Daya, na kterém skládá hold králi jamajského reggae Bobu Marleymu. Pro ty, kdo věří, že nová vláda přinese Brazílii změnu k lepšímu, to není špatný začátek.
Gil letos oslaví 61. narozeniny a patří tedy k rockové generaci podobně jako Beatles či Rolling Stones. Nesnažil se ovšem anglosaský rock kopírovat, naopak ze svého rodného Salvadoru spolu s kolegy v 60. letech šířil vlastní hudební revoluci, která dostala jméno Tropicália. Brazilský přístav Salvador leží kousek pod rovníkem, má početnou černošskou komunitu a díky tomu silné kulturní vazby na Afriku i karibské ostrovy. Krédem tropicálistů, k nimž vedle Gila patřil zpěvák a skladatel Caetano Veloso, byla tvůrčí svoboda a stylová všežravost. Jako ideový vzor jim sloužil Kanibalistický manifest básníka Oswalda de Andradeho z roku 1928. Andrade v něm nabádal k osvobození fantazie a vymýcení estetických předsudků. Tropicália spojovala elektrické kytary, surrealistické texty, brazilské rytmy i africké bubny, zasahovala do módy, životního stylu i…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
