Khidi S. Khalil (1952) se narodil na severu Iráku, patří ke kastě pírů. Vystudoval dějiny umění a kurdštinu na bagdádské univerzitě. Na počátku kurdského povstání v roce 1974 pracoval v povstaleckém radiu, po roce 1993 řídil na kurdském autonomním území televizní stanici a jezídské kulturní centrum. V roce 1991 se zúčastnil jednání kurdské delegace s ministrem zahraničí Iráku Tárikem Azízem, po jehož neúspěchu vypuklo nové kurdské povstání. Je členem Vlasteneckého svazu Kurdistánu a delegátem Iráckého národního kongresu, střechové organizace iráckých opozičních skupin.
Souhlasíte s názorem, že irácká opozice je roztříštěná a neschopná akce?
Lepší se to. V minulých dnech například opozice zvolila pětašedesát členů výboru, kteří odjeli do Kurdistánu a po pádu režimu by se měli podílet na vládě.
Co říkáte zprávám, že Američané pověří vládou nad Irákem někoho z bývalých iráckých generálů?
Z Iráku uteklo hodně generálů, nedávno dokonce měli sjezd. Zatím tvrdí, že se nechystají obnovit vojenský režim, že chtějí jen udržet hranice země. My ale žijeme už pětatřicet let pod vojenskými diktaturami a po celou tu dobu proti nim bojujeme. Požadujeme demokracii a federativní systém. Zdá se mi ale, že americká představa ještě není jasná.
Mluvíte o demokracii. Má v Iráku vůbec šanci?
Demokracie má na celém Středním východě velmi složitou pozici. Ale třeba ve svobodném Kurdistánu jsme na půli cesty. A to je úspěch.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
