Mluv, o čem chceš
Barma je podle organizace Human Rights Watch zemí s nejvyšším počtem dětských vojáků, stále je tu kolem 1200 politických vězňů, kteří jsou drženi dlouhodobě na samotkách a krutě vyslýcháni.
Poblíž nejznámější barmské pagody Šweitigoun vede obyčejná klikatá ulice. Na pohled nic zvláštního. Jen k otevřeným vratům jednoho domu se vztahují naděje mnoha Barmánců. Na velké červené tabuli je tu v angličtině a barmštině nápis: Národní liga pro demokracii. Kanceláře ligy byly znovu otevřeny na základě tajných rozhovorů, které probíhají od října 2000 mezi Aun Schan Su Ťij, vůdkyní opoziční Národní ligy pro demokracii, a barmskou vojenskou juntou. Bylo také propuštěno více než tři sta politických vězňů a v květnu 2002 mohla i Su Ťij opustit domácí vězení, v němž tentokrát strávila dva roky.
Politička smí cestovat po Barmě a Rangúnem se ústně šíří zprávy o každém jejím kroku. Před pár dny znovu prohlásila, že by chtěla navázat s generály dialog o uspořádání země, hned však dodala, že si ohledně jejich připravenosti v tomto ohledu nedělá iluze. Západní novináři se ji také zeptali, zda by mělo smysl posílit sankce, uvalené na Barmu, aby vojenská junta byla v tomto ohledu vstřícnější, Su Ťij však jen diplomaticky odvětila, že mezinárodní společenství musí samo zvážit, zda by to bylo vhodné.
Strach a udavači
Přílišné uvolnění tedy Barmánci navzdory jejímu návratu na svobodu nepociťují. „Všechno je při starém. Věřím Aun Schan Su Ťij, je to jediná naděje, kterou máme. Ale nevěřím, že se generálové dobrovolně vzdají moci. To se ještě nikdy nestalo,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
