Ministr životního prostředí Libor Ambrozek minulý týden vyslyšel petici hnutí Greenpeace a oznámil, že vyzve českou vládu, aby vstoupila do Mezinárodní velrybářské komise (IWC) a přispěla tam svým hlasem k záchraně fatálně ohrožených živočichů. Vysloužil si za to pár posměšných komentářů. Například Hospodářské noviny ministrovo angažmá ohodnotily doporučením, aby se zabýval raději řešením nějakých opravdu palčivých problémů.
Ochrana velryb je asi tak stejně okrajovou záležitostí jako boj za záchranu ozónové vrstvy nebo arktických ledovců. V posledních sto letech padly za oběť lidským potřebám (z drtivé většiny především chuti na luxusní pokrm) více než dva miliony velryb všech druhů. Populace plejtváka obrovského, úžas vzbuzující, šestadvacet metrů dlouhé mírumilovné bytosti, se podle kvalifikovaného odhadu smrskla v posledních desetiletích z původních 250 000 na pouhých 400 jedinců. I když IWC v polovině 80. let vyhlásila lovecké moratorium, norští a japonští velrybáři si vymohli povolení zabíjet kytovce za účelem „vědeckého zkoumání“. Takto v poslední dekádě zahynulo dalších více než dvacet tisíc velryb. Co na nich vědci vyzkoumali, není známo, maso však vesměs skončilo v drahých restauracích.
Norsko a Japonsko v IWC vytrvale usilují o úplné zrušení moratoria a návrat komerčního lovu, přičemž výměnou za příslib rozvojové pomoci zvolna získávají chudé země. Česká republika by naopak mezi 49 členy IWC mohla posílit řady těch, kteří si přejí udržet…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
