Podle ústního příslibu, který zatím nebyl potvrzen písemně, by Rusko mělo 29. března vrátit do Brém 364 kreseb a grafik nejvýznamnějších umělců včetně Dürera, Rembrandta, Maneta či van Gogha, které z Německa zmizely na konci druhé světové války. Jejich podstatnou část tehdy objevil sovětský důstojník Viktor Baldin ve sklepě jistého zámku v Brandenburgu, kam Brémská galerie ukryla své sbírky. Do Sovětského svazu je přivezl v kufru a cestou kolekci rozmnožil o další cenná díla, která si vezli domů jako kořist jeho spolubojovníci. Vojáci si obzvlášť cenili mistrovských kreseb ženských aktů, ale náboženské motivy celkem rádi měnili za proviant. Dürerovu Hlavu Krista získal Baldin kupříkladu za pár nových holínek. Později Baldin dlouhý čas působil jako ředitel moskevského Muzea architektury a vrácení sbírky do Německa údajně navrhoval ještě za sovětských časů, tehdy se však o ukořistěném umění nesmělo mluvit. I dnes se sbírka může vrátit jen proto, že do něj formálně nepatří, protože ji z Německa odvezl jedinec na vlastní pěst a nikoli státní orgán. Brémská sbírka tak nespadá pod komunisty iniciovaný zákon, který uměleckou kořist z druhé světové války zakazuje vracet bez náhrady. Hlavním důvodem ruské vstřícnosti je přitom zřejmě velkorysý projekt akciové společnosti Ruhrgas AG, která financuje obnovu věhlasné Jantarové komnaty, jež se za války beze stopy ztratila ze Sankt Petěrburgu. Její nově…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
