Počátkem března se francouzský prezident Jacques Chirac na několik dní odpoutal od diplomatických bojů kolem irácké krize a vydal se, jako vůbec první nejvyšší představitel své země, na třídenní státní návštěvu do Alžírska. Učinil tak s cílem vytyčit nový směr, jímž by se měly ubírat vzájemné vztahy. Ty jsou dosud pochroumané od dob války o alžírskou nezávislost před více než čtyřiceti lety.
Bouteflika uspěl
Několikasettisícový dav provolávající Chirakovi slávu, nejvyšší státní pocty, vřelá slova alžírského prezidenta Abdelazize Boutefliky, to vše čekalo na francouzského prezidenta při příjezdu do hlavního města Alžíru. Od roku 1962, kdy si země po osmi letech vybojovala samostatnost, zastávalo Alžírsko vůči svému bývalému kolonizátorovi dost odměřený postoj. Válka krutě dopadla na obě strany Středozemního moře, stála život půl milionu lidí. Evianské mírové dohody z konce 60. let zůstaly na dlouho posledním významným momentem společné staleté historie. Nový stát pak prožil čtvrt století vojenského autoritářského režimu, který jej přivedl na konci 80. let do občanské války. Až poté vystoupal na prezidentský post Bouteflika, který po svém zvolení otevřeně vsadil na francouzskou kartu, to jest na navázání kontaktů s Paříží.
Bouteflikově iniciativě se dostalo ve Francii kladné odezvy. Jeho návštěva v Paříži v roce 2000 přišla v době, kdy se tamější politická scéna vymaňovala z paralyzující “spolupráce” Chiraka coby pravicové hlavy…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
