Mírná většina z necelých 300 tisíc maltských voličů učinila během uplynulého víkendu historické rozhodnutí, když v referendu podpořila vstup své země do Evropské unie už v příštím roce. Hlasování Malťanů svým významem přesáhlo hranice tohoto malého ostrova ve Středozemním moři. Politici a komentátoři se shodovali, že případné NE by mohlo ovlivnit náladu ostatních devíti uchazečů a způsobit tak odmítavý domino-efekt napříč kontinentem.
Co dostaneme a o co přijdeme
Podle předběžných výsledků známých do uzávěrky Respektu se pro vstup Malty vyslovilo 53 % voličů (při volební účasti 91 %). Těsný výsledek odpovídá faktu, že cesta ostrova do Unie byla poměrně spletitá.
Malta podala přihlášku v roce 1990, o šest let později ji však tehdy vládnoucí labouristé, na rozdíl od svých kontinentálních soudruhů hlasití odpůrci EU, stáhli. Když pak ve volbách před pěti lety zvítězili maltští nacionalisté, kteří jsou pro změnu velcí zastánci evropské integrace, přihlášku zase obnovili. V roce 2000 tak začala Malta společně se Slovenskem a dalšími Východoevropany vyjednávat o podmínkách členství.
Přetahování labouristické a nacionalistické strany o Evropu odráží ostré rozdělení Malťanů v názoru na Unii. Jedni z nich tvrdí, že Malta je příliš malá na to, aby zůstala mimo EU, zatímco druzí oponují, že jim členství nepřinese nic dobrého nad rámec toho, co už mají. Zato množství regulí a…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
