Vůdce třetí říše byl již víc než týden po smrti a Němci právě podepisovali totální kapitulaci, když do redakce norského večerníku Aftenposten přinesl poslíček opožděný příspěvek – oslavný nekrolog na Adolfa Hitlera. Redakce jej promptně zařadila do připravovaného vydání a 7. května 1945 se norští čtenáři mohli dočíst, že svět v Hitlerovi přišel o velkého bojovníka za lidstvo, reformátora nad jiné a obhájce práv všech národů. „My, jeho blízcí stoupenci, se nyní skláníme před jeho skonem,“ stálo v nekrologu. Autorem textu nebyl nikdo jiný než největší norský spisovatel a nositel Nobelovy ceny za literaturu Knut Hamsun. Takto symbolicky skončila kolaborace národního velikána s nacisty a Norové teď čelili dilematu, jak se s Hamsunem vypořádat. Hned pár dnů poté otiskl tentýž večerník informaci o spisovatelově zhroucení, interpretovaném mezi řádky jako pokus o sebevraždu. Článek ale vyjadřoval spíše zbožné přání veřejnosti (šlo o banální žaludeční slabost), pětaosmdesátiletý spisovatel svým krajanům dilema pranic neulehčil. Přes všechny snahy označit ho za duševně chorého se tři roky domáhal soudního procesu a v roce 1948 byl za vlastizradu odsouzen ke ztrátě majetku. Období od konce války do vynesení rozsudku líčí Hamsun v beletrizovaném deníku Po zarostlých stezkách, který nyní v českém překladu vydalo nakladatelství Mladá fronta.
Nic než rodná hrouda
Na stranu…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
