Těžko si představit větší kontrast než ten, který v těchto týdnech charakterizuje Brazílii a Argentinu, která je už pátý rok v depresi a hrozí jí rozklad. Politické síly v Buenos Aires nedokázaly ani dočasně skončit se svými řevnivostmi. Nejsou s to zatáhnout za jeden provaz a opět získat ztracenou důvěru lidí uvnitř i vně hranic. U brazilského souseda a partnera v latinskoamerickém ekonomickém integračním seskupení Mercosur nastal, zdá se, přesný opak.
Splněné sliby
V brazilských prezidentských volbách v říjnu 2002 kandidoval reprezentant levice Luiz Inácio Lula da Silva. Rozbouřilo to emoce a vyvolalo značný rozruch. Brazilská měna se znehodnotila, inflační tendence zesílily a investic ubylo, ačkoli kandidát před volbami slíbil, že bude v případě zvolení pokračovat v dosavadní ekonomické a finanční politice a že bude plnit všechny zahraniční závazky státu. Po jeho vítězství se neblahé trendy vskutku zastavily – nejenom, aby zvolený prezident dostal šanci v klidu sestavit své mužstvo a připravit se na nástup do úřadu ve středu tento týden, ale také proto, aby se v Brazílii a zejména v zahraničí napravily škody, vzniklé v době volebního boje. Byla to celospolečenská léčba, která spočívala ve vybudování důvěry vůči nové hlavě státu.
Volební vítěz zatím plní svoje slova, dokonce důrazněji, než se dalo očekávat. Ministrem financí určil lékaře Antonia Palocia, politicky zkušeného muže, který patří k pravému křídlu prezidentovy Dělnické…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
