Írán se před měsícem stal součástí „osy zla“, vyřčené Georgem W. Bushem ve Zprávě o stavu unie. Spolu s Irákem a Severní Koreou tak tvoří podle americké vlády tři nejnebezpečnější režimy světa. Právě zařazení Íránu ale vyvolalo největší debatu. Případ Severní Koreje a Iráku je jasný (viz Respekt č. 8/2000), oba státy platí za extrémní totality a dlouhodobě neměnné režimy. Jenže v Íránu probíhá už skoro pět let jakási perestrojka - od zvolení prezidenta Muhammada Chátamího, považovaného za liberála v mezích možností. Podívejme se tedy na dvě věci. Co k zařazení Íránu do „osy zla“ Bushovu administrativu vedlo a jak na toto rozhodnutí reagovali evropští představitelé, kteří si od íránských reforem slibovali novou éru vztahů, hlavně co se obchodu týče.
Užitečná Al Kajda
Vývojem amerického postoje k Íránu se zabývá článek v americkém týdeníku Weekly Standard. Jeho autor Reuel Marc Gerecht tvrdí, že zařazení této země k „osám zla“ překreslí dosavadní intelektuální mapu Středního východu. Bush prý chce urychlit kolaps tamního islamistického režimu. Prezidentův tým dospěl k názoru, že „umírněný“ Chátamí se ve svém vztahu k USA neliší od fundamentalistického šéfideologa íránské teokracie Chameneího. A vůbec nejde jen o rétoriku. Chameneí nazval Bushe „mužem žíznícím po lidské krvi“ a Ameriku „největším zlem“. (To není nic…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
