Tento čtvrtek se poprvé sejde Konvent, který se má během jednoho roku prodebatovat k podobě rozšířené Evropské unie. Výsledek diskuse nebude pro nikoho závazný, přesto nemusí jít o další zbytečnou instituci. Záleží na všech 105 členech Konventu, včetně tří Čechů, k čemu jej hodlají využít - zda se potvrdí názory skeptiků, že se Unie dostala do slepé uličky, z níž vede jen cesta zpátky.
Kdy jindy
Konvent by měl odpovědět na čtyři základní otázky: jak rozdělit pravomoci mezi Unii a národní státy, aby nedocházelo k překrývání a narušování pravomocí jedněch či druhých, jak zapojit poslance domácích parlamentů do integračního dění, jaký statut by měla mít evropská Charta základních práv a konečně jak zjednodušit smlouvy EU (jinak řečeno, zda nenahradit několik nepřehledných smluv jednoduchou ústavou). Už kdyby se Konventu podařilo najít odpovědi jen na tyto otázky, byl by to úspěch. Zájemce o pochopení základního desatera EU by tak nepotřeboval týdenní dovolenou. Jenže členské státy už začaly vykolíkovávat frontové linie podle svých představ, aniž by čekaly na zahájení samotné bitvy. Například Německo vyzvalo k maximálně pragmatickému přístupu k debatě. Slovy člena vedení Konventu a bývalého šéfa Evropského parlamentu Klause Hänsche, Konvent by se „neměl stát debatním kroužkem o federalismu a podobných věcech“. Jen pár dní předtím vyslanec francouzské vlády Pierre Moscovici naopak řekl, že Konvent by měl Unii nasměrovat na cestu federalizace. K němu…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
