Přestože se Polsko stejně jako Česko se vstupem do Evropské unie nezařadí do schengenského režimu a závory mezi ním a Německem nezmizí, musí svoji východní hranici a zároveň budoucí vnější hranici EU zpevnit. Bude to znamenat také zavedení vízové povinnosti pro obyvatele Běloruska, Ruska a Ukrajiny. Vláda ve Varšavě před dvěma týdny rozhodla, že tato nepříjemnost začne platit až v polovině roku 2003.
Advokát se brání
Polsko zavedení víz pro zmíněné země dlouho odkládalo. Mělo zájem vyhovět požadavku Unie, na druhou stranu bralo v potaz vztahy se svými východními sousedy. Původní dohoda s Bruselem byla taková, že Varšava zpřísní režim s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou do konce loňského roku. Červenec 2003, který nyní navrhl kabinet Leszka Millera, je nejzazší možný termín, jejž bude Unie podle polských představitelů ochotná tolerovat při jednání o kapitole vnitro a justice. Z polské strany je nejvíce bolestné zavedení víz pro Ukrajinu a Rusko. Polsko je jakýmsi advokátem Kyjeva v Evropě a kromě toho, že se snaží přetáhnout Ukrajinu zpod vlivu Moskvy, je s ní svázáno historicky. Před druhou světovou válkou byla polská hranice přibližně o 200 kilometrů východněji, do Polska patřila například ukrajinská města Lvov nebo Tarnopol. Dnes na Ukrajině žije asi milion Poláků a také v Polsku je přibližně stotisícová skupina obyvatel pocházejících z tohoto státu. Zavedení víz pro občany Ruské federace jde zase proti úsilí Varšavy zlepšovat vztahy s velkým, i…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
