Přestože v zemích s hospodářským vzestupem většinou nezaměstnaných nepřibývá, ministerstvo práce zůstává i tváří v tvář zdejší výjimečnosti v klidu. Podle jeho úředníků spadá skok průměrné české nezaměstnanosti přes devět procent stále ještě na vrub transformace ekonomiky. Problémem jsou ale místa, která se do celostátního průměru hroutí navzdory svým jinak ideálním podmínkám. Jedním z nich je i moravská metropole Brno.
Soumrak gigantů
Druhé největší město Česka má dobrou strategickou polohu, šest vysokých škol, tradici veletrhů, letiště, dálniční propojení s Prahou. „Z průzkumů vychází, že zde žije i vzdělanější obyvatelstvo, než je celorepublikový průměr,“ říká šéf tamního Úřadu práce Pavel Horský. Přes tyto plusy se Brno potýká s devítiprocentní nezaměstnaností, která tu pražskou převyšuje o celých 5 bodů. Na dvaadvacet tisíc žadatelů o práci je k dispozici pouhých 1 700 volných míst – většinou dělnických profesí typu obráběč kovů a podobně. „Jiná místa nemáme, a tak musí mladí rezignovat na své představy. Je to obtížné, ale nutné,“ vysvětluje Pavel Horský, proč jeho úřad nabízí čerstvým maturantům (18 procent klientely) pouze dělnické rekvalifikace. Do devadesátých let stála brněnská ekonomika na velkých státních gigantech jako Zetor, Zbrojovka, Královopolská, 1. Brněnská. „Poskytovaly okolo 60 tisíc pracovních míst, nyní jich zůstala zhruba čtvrtina,“ stýská si Horský. „Byla to jen uměle udržovaná přezaměstnanost,“ nesouhlasí s ním…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
