Význam českého úsloví „španělská vesnice“, jímž je označováno cosi neznámého či obtížně pochopitelného, vyjadřuje v němčině obrat „böhmische Dörfer“ (česká vesnice). Před patnácti lety si ho německý publicista Jürgen Serke zvolil jako název své přelomové práce, v níž rekonstruuje německou literární scénu v českých zemích. Není pochyb, že německy psaná literatura z Čech, Moravy a Slezska zmizela spolu s jejími autory i čtenáři a stala se pro ostatní svět, ale i pro Čechy, Němce i Rakušany (a dokonce i pro Němce narozené v Čechách) skutečnou španělskou vesnicí. Celé spektrum pražsko-německé a česko-německé literatury bylo navíc zastíněno židovskou literární Prahou, která začala být objevována postupně už od poloviny minulého století. Mezeru, přesněji řečeno „ztrátu paměti“, se rozhodl autor zaplnit souhrnem životopisných a literárně historických údajů o její podobě i autorech.
Pátrání po slovech a osudech
Pro dílo, které vyšlo v tuzemsku na sklonku loňského roku, si Serke zvolil šestnáct literátů (romanopisců, básníků, dramatiků a žurnalistů). Předmětem knihy jsou jejich životní osudy a literární dílo, k nimž autor přidal ještě dalších dvaatřicet skic literárních podobizen. Záměrně se nevěnuje dnes již slavnému „hvězdnému nebi pražské literatury“ (F. Kafka, E. E. Kisch, R. M. Rilke, F. Werfel) a upřednostňuje opomíjené literáty. Najdeme mezi nimi velké osobnosti, jejichž dílo je dnes přístupné i v českých překladech (např. Johannes Urzidil, Paul…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
