Důležitou známkou na vysvědčení zdejších prezidentů je to, jak ve funkci pečovali o zásadní památku země - Pražský hrad. Každá z dosavadních hlav republiky na ní zanechala svůj otisk. Výrazná stopa zůstane i po současném prezidentovi, který bude do roka a do dne vystřídán svým nástupcem.
S Husákem na drátě
Když Václav Havel poprvé před dvanácti lety dorazil do práce na své prezidentské sídlo, čekal ho uzavřený a ostře střežený objekt. „První, co tehdy udělal, bylo, že Hrad otevřel, a zjednodušeně bych řekl, že ho provětral,“ vzpomíná tajemník prezidenta Vladimír Hanzel. Celý areál si poprvé po padesáti letech prohlédli i fundovaní restaurátoři, architekti a statici. Jejich zjištění byla neveselá. Hrad se na mnoha místech bortil, památky byly nešetrně „rekonstruované“ a řada jich byla rozvezena do různých komunistických sídel po celé republice. Kamenné podlahy krylo nalepené linoleum, protože uklízečky je jinak odmítaly uklízet. Řada místností a chodeb měla provizorními plechy sníženy stropy, aby se na ně vešly rozvody a předpotopní vzduchotechnika. Už v prvních dnech tak bylo jasné, že téměř všechny prostředky a síly musí být vloženy do oprav, a ne do nějakých nových staveb. „Jenom samotná rekonstrukce bortícího se třetího nádvoří vyšla na padesát milionů korun,“ říká hlavní hradní inženýr Jiří Mráz. A opravovat se přitom muselo všechno - od kanalizace přes zahrady až po věžičky Svatého Víta. Tyto záchranné práce by zřejmě po pádu diktatury…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 35 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
