Takřka žádný komentátor, který hodnotil projev o stavu unie amerického prezidenta George W. Bushe z minulého týdne, neopomněl zdůraznit, že jeho slova o „osách zla“ v podobě Iráku, Íránu a Severní Koreje připomínají studenoválečnickou rétoriku Ronalda Reagana, který svého času označil Sovětský svaz za „říši zla“. Je to paralela, která opravdu má cosi do sebe. Reaganova slova měla nesporný psychologický význam a jsou považována za výrazný kamínek v mozaice rozpadu komunistického bloku. Bushovo verbální přitvrzení - až donedávna o těchto zemích mluvil jako o „lotrovských režimech“ - má jistě příčinu v událostech souvisejících s 11. zářím, vychází ale i z hrozeb, kterým byly svět a zejména Amerika vystaveny před útokem na New York a Washington. Pro ty, co na to mezitím už zapomněli: ještě před pěti, šesti měsíci se mluvilo především o tom, že by se nějaký režim mohl ve chvíli ohrožení uchýlit k zoufalému činu a vypálit na svět raketu s jadernou, chemickou nebo biologickou náloží. Bushova vláda proto chtěla uvést do chodu program protiraketové obrany, přestože to mnozí na světě označili za nesmyslné zbrojení a Rusové varovali, že by se jednalo o porušení smlouvy ABM z roku 1972. Nakonec Američané na podzim program odstartovali a Rusové ani nemukli. To je však jiný příběh. Pokud jde o nebezpečné režimy, bylo od začátku jasné, že k nim patří Bagdád a Pchjongjang. Ale Teherán? Bushův soud překvapuje, zejména když vezmeme v úvahu, že v prvních týdnech války v Afghánistánu…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 35 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
