Jako živoucí pomníky megalomanského velkosrbského projektu stanuli před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) krátce za sebou tři bývalí srbští prezidenti – Slobodan Miloševič, Milan Babič a Biljana Plavšičová. Poslední z trojice jmenovaných, někdejší šéfka Republiky srbské v Bosně, vypovídala v Haagu minulý týden. V bezprecedentním gestu během líčení Plavšičová přiznala odpovědnost za násilné deportace muslimského a chorvatského obyvatelstva v bosenské válce, jinak řečeno za etnické čistky.
Soudci proti ní vznesli obvinění ze zločinů proti lidskosti, výměnou za její přiznání ale žalobce upustil od dalších bodů obžaloby – genocidy, porušení ženevských konvencí a pravidel vedení války. Prokurátoři ICTY nakonec navrhli Plavšičové trest vězení v délce od patnácti do pětadvaceti let. Definitivní rozsudek však bude vynesen až později, předpokládá se začátkem příštího roku.
Plavšičová je jedinou ženou, kterou haagský soud obvinil ze zločinů proti lidskosti. Zároveň je dosud jediným srbským politickým představitelem, který veřejně přiznal, že v bosenské válce docházelo k něčemu víc než jen k občasným „excesům“. Její apologetika proto vzbudila na Balkáně pozornost stejně jako emocionální prohlášení, kde se sama sebe ptá, jak se to všechno mohlo stát a jak je možné, že se toho ona sama zúčastnila.
Plavšičová přiznala, že o zločinech věděla, ale prý je ignorovala, věříc tomu, že Srbové bojují o biologické přežití.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
