Ve středu tento týden to bude přesně třicet let, co se odehrála jedna z nejtragičtějších událostí ulsterského konfliktu, známá pod názvem Bloody Sunday (Krvavá neděle). Třináct účastníků protibritské demonstrace zahynulo 30. ledna 1972 na dlažbě ulic severoirského Londonderry poté, co královský výsadkářský regiment ve snaze o zkrocení nepovolené manifestace zahájil na dav palbu. Čtrnáctý zasažený muž zemřel později v nemocnici. Přestože dnes už není pochyb o mnohých detailech násilí, které ten den město ovládlo, zásadní otázka zůstává sporná. Kdo první zahájil střelbu - zda britští vojáci nebo militanti z Irské republikánské armády, skrývající se údajně mezi účastníky demonstrace.
Obtížná rekonstrukce
Před čtyřmi lety britský premiér Tony Blair vyhověl tlaku pozůstalých a jmenoval nezávislý tribunál pod vedením lorda Savilla of Newdigate, aby události staré tři desetiletí znovu vyšetřil, protože nad prvním vyšetřováním, jež následovalo hned po střetu, se dodnes vznášejí pochybnosti. Takzvaná Widgeryho zpráva z roku 1972 zbavila britské vojáky viny a za iniciátory pouliční přestřelky, která trvala pětadvacet minut, označila demonstranty, jichž se ten den v Londonderry shromáždilo zhruba deset tisíc. Zpráva pouze uznává, že střelba vojáků byla „takřka neuvážená“. Účastníci manifestace chtěli vyjádřit nesouhlas s uvězněním stovek katolických obyvatel podezřelých ze spolupráce s IRA. Cílem nového Savillova vyšetřování není dosáhnout trestního řízení…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
