Slovensko zažilo v posledních dnech dvě významné události: dostalo pozvánku do NATO a vláda získala v parlamentu důvěru. Staronový premiér Mikuláš Dzurinda by v dalších čtyřech letech chtěl zgruntu zreformovat zemi a dovést ji do NATO a do Evropské unie. Všechny tři cíle se mu mohou splnit. Nabídka z Aliance už přišla a další se dá očekávat v prosinci na summitu EU v Kodani. Reformní cíle zní méně vznešeně, ale jsou stejně důležité. A těžké, dodávají skeptici. Slovenský veřejný život je známý tím, že se tu neplní sliby. Jenže lepší šanci na provedení reformy než je ta dnešní hned tak brzy nikdo na Slovensku nedostane.
Nebýt konzumentem bezpečnosti
Slovensko sice začínalo v roce 1993 ze stejné startovací čáry jako Česká republika, zátěží ale byl tvůrce státu Vladimír Mečiar. Po téměř deseti letech se podařilo zažehnat mnohé důsledky jeho dobrodružné politiky, která ze země v roce 1998 udělala, slovy tehdejší americké ministryně zahraničních věcí, „černou díru střední Evropy“. S pozvánkou do NATO a Evropské unie se mečiarovská éra stává historickou kapitolou.
Přesto fakt, že Slovensko dostalo nabídku pět let po svých sousedech, ještě nějaký čas bude křivit domácí debatu o členství. Otázky, zda v případě konfliktu s Irákem Slovensko podpoří Spojené státy nebo jaký postoj zaujmout k běloruskému prezidentu Lukašenkovi a jeho snaze vtlačit se na summit, se pouze postupně dostávají do středu pozornosti. Takže pro pořádek: Slovensko se…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
