Před dvěma týdny se stalo něco, co může velmi ovlivnit proces rozšíření Evropské unie. Generální tajemník OSN Kofi Annan předal kyperským Řekům i Turkům mírový plán, který by měl ukončit rozdělení ostrova trvající už od roku 1974. Komisař Unie pro rozšíření Günter Verheugen se nechal slyšet: Kypr by měl tuto příležitost využít. Nemluvil do větru. Evropská unie stále podmiňuje přijetí rozděleného středomořského ostrova dohodou mezi znepřátelenými komunitami. Celá věc je tím naléhavější, čím více se blíží prosincový summit Unie v Kodani, který o přijetí kandidátů rozhodne. Když byly v roce 1994 zahájeny vstupní rozhovory pouze s kyperskými Řeky, Ankara pohrozila definitivní anexí severní třetiny ostrova. Athény zase hrozí zablokováním rozšiřovacího procesu, nebude-li v první vlně také Kypr.
Jsme Kypřané?
OSN předkládá oběma stranám k podpisu 140stránkový text dohody, která navrhuje jakýsi dvojdomek. Zoufale se přitom vyhýbá jak slovu federace, tak konfederace a místo toho mluví o „nerozlučném partnerství“ dvou podstátů. Kolektivní hlavou státu má být šestičlenná předsednická rada s rotujícím prezidentem. Bude jen jedno kyperské občanství a v obou částech ostrova se budou oficiálně slavit jak ortodoxní Velikonoce, tak narozeniny proroka Mohameda. Kypr má zůstat sekulárním státem a ústavní funkce nesmí zastávat žádný náboženský hodnostář.
Dohoda zahrnuje řadu pragmatických kroků, které zohledňují rozdělení ostrova a vojensko…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
