S komunálními volbami opět ožila mnohá mimoparlamentní uskupení. Při červnových volbách do Poslanecké sněmovny bylo nejvíce slyšet o Straně Zelených. Jak si vedla u voličů letos v říjnu a jaká je vnitrostranická situace?
Rozličné tváře
Strana Zelených zaznamenala úspěch v šesti z dvaadvaceti měst nad padesát tisíc obyvatel. Což je jen pro srovnání úplně stejný výsledek, jaký zaznamenala parlamentní Unie svobody. Do zastupitelstva se tak dostala v Praze, Brně, Olomouci, Karlových Varech, Jihlavě a Chomutově. Úspěchy samozřejmě měla i v menších městech. Ale je sporné, jestli je to v některých z nich pro Stranu Zelených výhodou. Zelení totiž předvedli v různých obvodech rozličnou tvář. Ukázkovým příkladem je Ústí nad Labem, kde jen těsně před 5% hranicí zůstal stát někdejší „zelený“ náměstek tamního primátora Václav Pucherna, usilující vyřešit otázku Romů jejich vystěhováním za město. Jeho populistické postoje, které jsou s ideou Zelených neslučitelné, mu však zajistily mandát ve čtvrti Neštěmice. Opačným směrem mířila brněnská SZ, když na kandidátku umístila romského aktivistu Martina Giňu (do zastupitelstva taktéž, na rozdíl od Pucherny bohužel, neprošel) a snažila se získat i romskou historičku Janu Horváthovou. Intelektuálka s vizáží Miss Španělska však kvůli pracovnímu vytížení kandidaturu odmítla, a SZ tak nejspíš přišla o řadu hlasů. Ovšem nejzajímavější situace nastala na Blanensku. Zde totiž v obci Petrovice překvapivě uspěla „jednička“…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
