Je možné privatizovat řeku? V České republice to zní jako akademická otázka do semináře ekonomie, o nějakých devět tisíc kilometrů dál na východ ale odpověď znají z praxe. Příliš jednoznačná ovšem není.
Odjakživa všech
Na první pohled to byl vynikající nápad. Indický podnikatel Kailash Soni přesvědčil vládu středoindického státu Chhattisgarh (Čhatisgar), aby mu na 22 let pronajala zhruba dvacetikilometrový úsek tamní řeky Shoenath. V celé Indii jde o první podobný případ a byznysmen i státní úředníci mají zatím důvod k úsměvu. Pan Soni postavil na řece malou přehradu, která splnila sen všech indických vodohospodářů – celý rok zajišťuje stálé dodávky vody. Vodu a elektřinu z malé přehradní elektrárny pak prodává hlavně průmyslovým podnikům v okolí. Spokojeni jsou všichni: Soni prosperuje, průmyslové podniky mají dostatek vody za přijatelnou cenu a atraktivita regionu pro případné další investice stoupla. Navíc díky přehradě je voda v řece čistší.
Přesto je tu jeden problém: několik tisíc vesničanů, kteří podél Soniho přehrady žijí. Těm řeka přinášela blahodárné záplavy pro jejich pole, bez omezení v ní chytali ryby, chodili se sem koupat a prát prádlo. Teď k tomu všemu potřebují Soniho souhlas a podnikatel už dal najevo, že učiní vodnímu „komunismu“ přítrž. Kvůli přehradě se už řeka nerozlévá a vodu na zavlažování je možné brát jen od července do prosince, kdy má Soni více vody, než potřebuje. Během sušší části roku…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
