Podzim je už tradičně doba zasvěcená literárním cenám. Francouzi i Britové jich mají hned několik, jedna ale dominuje všem - Booker Prize, udělovaná za nejlepší román z pera autorů pocházejících z Britského společenství. Vzhledem k dnešnímu globálnímu rozšíření angličtiny má světový význam a pro vítěze znamená okamžitý nárůst prodejnosti všech dosavadních i budoucích titulů. Minulé úterý se oním šťastlivcem pro rok 2002 stal kanadský prozaik Yann Martel za román Life of Pi (Pi a jeho život).
Pád impéria
Booker Prize se vyhlašuje od roku 1969, tehdy se jejím laureátem stal P. H. Newby za román Something to Answer For (Co je třeba vysvětlit), dnes téměř zapomenuté dílko. Následovala jej řada autorů, kteří nepochybně vydrží v kánonu anglicky psané prózy dlouho: Penelope Livelyová, J. G. Farrell, Salman Rushdie, Ian McEwan, Iris Murdochová, Pat Barkerová a další. Pouze dvěma autorům se povedlo tuto cenu získat dvakrát: prvním byl Jihoafričan J. M. Coetzee za romány Život a doba Michaela K. (1983) a Hanebnost (1999) - obě vyšly česky, druhým Australan Peter Carey za knihy Oskar a Lucinda (1988) a Pravdivý příběh Kellyho bandy (2001). Pořadatelům Booker Prize se letos podařilo překonat loňské existenční potíže a nalézt sponzora, nad budoucností ceny se ale vznáší další důležitá otázka: má se otevřít i jiným anglicky psaným literaturám, nebo zůstat poněkud staromódně na půdě „impéria“? Britský tisk doporučuje otevření, současná praxe je totiž poněkud…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
