Rámeček
MIROSLAV BAŠE (narozen 1933) po studiu architektury na ČVUT v Praze pracoval v několika projektových ústavech a ateliérech jako architekt a urbanista. V r. 1969 získal stipendium na Wayne State University (USA), v 70. letech pracoval jako urbanista pro United Nations Development Programme v Pakistánu a na Srí Lance, v 80. letech jako člen projekčního týmu v Kuvajtu. V r. 1991 založil v Praze vlastní ateliér, od r. 1993 působí na Fakultě architektury ČVUT. Zabývá se bydlením, regenerací center historických měst a venkovským osídlením.
Před několika dny proběhla v Praze konference „Tvář naší země - krajina domova“, vrcholí také další ročník soutěže o „Vesnici roku“. Cílem obou akcí, na nichž se podílíte, je dostat do centra pozornosti debatu o stavu našeho venkova a krajiny a přispět k jejich záchraně. Jak rozsáhlou obnovu náš venkov potřebuje?
Odpověď na takovou otázku záleží na tom, jak si odpovíme na jinou: O jaký venkov a o jakou krajinu stojíme? Jak chceme, aby v budoucnosti vypadaly? Podoba a funkce, kterou si u nás venkov udržoval po staletí, vzaly ve druhé polovině toho minulého za své. Je tedy třeba přemýšlet, co dál.
Venkov a krajina
Co se změnilo?
Venkov zchudl, vylidnil se a zestárl. Dnes tam žije méně než čtvrtina obyvatel republiky, povětšinou vyššího věku. Změnily se také vztahy mezi vesnicí a městem. Dříve byla města na venkovu závislá. Venkované je nejen živili, ale také přispívali k…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
