Ministerstvo školství se ve druhém návrhu školského zákona dalším krokem přiblížilo ke standardům EU. Rezort Eduarda Zemana navrhuje odstranit označení zvláštní a speciální škola a započít tak integraci dětí s handicapem či odlišností do „normální“ společnosti. „Každý má mít možnost, aby se po ukončení základní školy dál vzdělával. Žáci s nálepkou ‚zvláštní‘ či ‚speciální‘ byli předem odsouzeni k neúspěchu,“ vysvětluje změnu Jiří Pilař, ředitel oddělení speciálního vzdělávání na ministerstvu školství.
Pryč s cedulí
V současné době je u nás 500 zvláštních škol a okolo sta škol speciálních. Tato označení se v západní Evropě vůbec nepoužívají a děti, které jsou nějakým způsobem (zdravotním, sociálním) znevýhodněny, jsou v běžných školách. U nás i v ostatních postkomunistických zemích však stále přetrvává zvyk separovat ty, kteří se liší. Do zvláštních škol jsou podle platného školského zákona z roku 1984 přeřazovány děti s „rozumovými nedostatky, pro které se nemohou s úspěchem vzdělávat ve škole základní“. Podle psychologů by se však do zvláštních škol měli umísťovat pouze žáci s mentální retardací (tu definuje Světová zdravotnická organizace do IQ 50). V současné zvláštní škole ale převládají žáci, kteří tuto inteligenční skupinu výrazně převyšují. „Potřebujeme se zbavit toho, aby učitelé automaticky posílali do zvláštních škol děti, které zlobí nebo které učitel nezvládá,“ představuje svou ideu ředitel Pilař. S tím souhlasí i prezident Asociace…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
