Tuzemská justice se s tím zločinem potýká už více než deset let. Taková doba uplynula od chvíle, kdy ministerstvo vnitra oznámilo jména jedenácti bývalých komunistických pohlavárů, podezřelých z vlastizrady v srpnu 1968. První obvinění padla před sedmi lety. Dvakrát bylo stíhání zastaveno. Než došlo na proces, z původních obviněných zbyli dva - Miloš Jakeš (80) a Jozef Lenárt (79). Od pondělí do pátku vyslýchal Městský soud v Praze svědky a nyní má rozhodnout. Obžalovaní se buď spikli s okupanty proti vedení své země (či alespoň pomáhali spiklencům), anebo se jen - jak zní jejich obhajoba - snažili vyjednávat a zabránit krveprolití.
Opravdu věrní
Případ s vlastizradou začíná 18. srpna 1968, kdy se v Moskvě konala tajná porada pěti šéfů komunistických stran východního bloku. Tématem byl vývoj v Československu. Všichni přítomní po celý rok sledovali s narůstající nevolí, jak se země odpoutává z mocenského vlivu Kremlu. Československé vedení v čele s šéfem komunistů Alexandrem Dubčekem se snažilo Rusy uchlácholit, ale bylo čím dál jasnější, že původní nesmělé reformy se partaji vymkly z rukou. Sovětský vůdce Leonid Brežněv na zmíněné poradě prozradil, že Kreml už schválil invazi. Další vývoj měl probíhat podle dvou scénářů: buď ve vedení KSČ převládnou aparátníci věrní Moskvě, nebo tito lidé sestaví novou, skutečně promoskevskou vládu. V zápisu z porady se objevují jména, s nimiž je možno počítat - zejména Alois Indra a Vasil Biľak. "Tito dva si…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
