Na Mallorce by v tomto ročním období mělo být ohavně vyprahlo, nikde ani kapka. Ospalý osel by měl melancholicky žvýkat zaschlou trávu a trnité křoví. Jenže právě tam v těchto dnech došlo k prudkým bouřím a přívalovým dešťům. Skoro dvě desítky mezinárodních leteckých linek musely být odkloněny na jiná letiště. Jak spolu souvisí naše středoevropské extrémy a mallorské potíže? Středozemní klima představuje díky blízkosti Sahary, stínící bariéře Alp, Apenin, Atlasu a Pyrenejí, četným ostrovům a náhlému střídání pevniny a moře specifický typ podnebí, které má určitou analogii snad jen v Kalifornii. Pro středozemní oblast jsou charakteristické náhlé a silné větry, které mají tolik různých jmen známých z dobrodružné literatury - bora, tramontana, galerna, ciezo, chamsín, lebeche, etesian, levante, scirocco, solano. Podnebí si lze představit jako soubor navzájem se dotýkajících klimatických či meteorologických systémů, které se neustále přetlačují. Pokud jeden systém zeslábne, druhý se automaticky rozšíří. Podnebí je hra na přetahovanou, v tomto případě nejčastěji mezi atlantickou a saharskou oblastí. Vysoká horská pásma často představují určité větrné závory či naopak brány, kudy mohou proudit mimořádně silné větry. Středoevropanům vynervovaným nedávnými povodněmi pak připadá každá neobvyklá zpráva o počasí jako potvrzení, že jsou ohroženi. Není tomu tak - vichry a bouře jsou i v létě ve středozemní oblasti jako doma, i když nejsou příliš časté. Společnou příčinou…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
