V 70. letech 20. století se vídeňští radní rozhodli vybudovat v rakouské metropoli kanál odvádějící přebytečnou vodu z města. Z vykopané zeminy vznikl na Dunaji umělý ostrov, dnes zábavní centrum s hřišti, kurty, restauracemi a kilometry cyklostezek. Na původní smysl kanálu - tedy ochranu před záplavami - by obyvatelé Vídně už úplně zapomněli, kdyby minulý týden nepřišla povodeň. Za to, že Vídeňané přestáli záplavovou vlnu bez evakuací a provizorních hrází z pytlů s pískem - na rozdíl od Pražanů či obyvatel Drážďan - mohou být vděčni právě nemilované stavbě socialistických inženýrů z radnice.
Stoleté deště
Už ne celým Rakouskem však proplula stoletá voda tak shovívavě jako Vídní. Například Salzburg unikl katastrofě doslova jen o vlásek. Pokud by hladina řeky Salzach stoupla ještě o deset centimetrů, bylo by historické jádro hudebního města celé zatopené. V hornorakouském městě Steyr, jež leží na soutoku řek Enns a Steyr, byly všechny narychlo postavené mobilní hráze k ničemu - voda, živená podle meteorologů nejhustšími dešti za posledních více než sto let, je hravě překonala a vzala s sebou několik obytných domů. Evakuováno muselo být půldruhého tisíce lidí, někteří z nich dokonce až ze střech svých příbytků za pomoci vrtulníků. Dramatická byla situace zejména na venkově, například v dolnorakouském údolí řeky Kamp. Ta za normálních okolností připomíná spíše poklidný potok, druhý srpnový víkend se však během několika hodin změnila v ohromný dravý…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
