Když opadla stoletá voda na Moravě a ve východních Čechách před pěti lety, prohlásil tehdejší ministr dopravy Martin Říman: „Řada železničních tratí je natolik zničena, že je vyloučena jejich obnova.“ O pár dnů později ministrův výrok konkretizoval jeho náměstek Michal Tošovský: „Čtrnáct tratí se nevyplatí opravovat, budou zrušeny.“ Většinou šlo o krátké místní spoje, které byly prodělečné, ale pro místní znamenaly důležitý způsob cesty do práce nebo regionálního centra. Ministrovy katastrofické řeči se brzy ukázaly jako nesmysl: do týdne byl obnoven provizorní provoz na osmi „totálně zničených“ tratích a měsíc po povodních už pravidelně fungovalo jedenáct z odepsané čtrnáctky. A přestože ministerstvo původně škody na těchto tratích odhadovalo ve stovkách milionů, povedlo se je nakonec opravit s mnohem menšími náklady. Přesnou výši úředníci říct nechtějí - „O tom tady nemáme přehled,“ říká mluvčí ministerstva Ludmila Roubcová - ale například podle přednosty stanice Chuchelná nepřišla oprava trati Kravaře-Chuchelná na víc než milion nebo dva. A s financováním pomohly státu i obce, pro které železnice znamenala důležité spojení se světem. Dvě trati z odepsané čtrnáctky byly opravdu hodně zničené. Spojení Milotice-Vrbno pod Pradědem a Petrov-Kouty nad Desnou vypadaly neobnovitelně. Ale už rok po záplavách se na obou normálně jezdilo. Takže ze všech tratí, které chtěl ministr Říman zrušit jako neopravitelné, zůstala mimo provoz jediná: Kojetín-Tovačov. Po ní ale vlaky…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
