Amerika reaguje na sérii tamních účetních podvodů, jež letos otřásly světovými burzami hůř než teroristický útok z 11. září. Koncem července prezident George Bush podepsal podstatné zpřísnění pravidel hry, tzv. Sarbanesův-Oxleyho zákon. A minulou středu vypršel termín, dokdy se měli šéfové více než šesti stovek největších amerických firem zaručit - pod trestní sankcí - za správnost účetních výkazů (což také udělali). Řadě kritiků se zdají nová pravidla drakonická. Vtipně na to poukázal návrh jednoho senátora, jestli by se jimi mohla laskavě řídit i sama vláda - konkrétně aby správnost jejích výkazů odpřisáhl pod hrozbou vězení šéf prezidentova Rozpočtového úřadu.
Jste snad brunejský sultán?
Americkou debatu svět sleduje ze tří důvodů. Za prvé jsou Spojené státy stále uznávaným lídrem v oblasti kapitálových trhů. Dále, svá pravidla budou tvrdě vymáhat i po zahraničních firmách registrovaných na některé burze v USA (namátkou: ropné koncerny Royal Dutch Petroleum a TotalFinaElf, farmaceutické kolosy GlaxoSmithKline a Novartis nebo výrobce mobilů Nokia). A konečně, nepřímo se projeví i v lokálních pobočkách amerických firem včetně České republiky. Konzervativní deník Wall Street Journal doporučoval pravidla neměnit, k postihu prý úplně stačí současné zákony. Jenže v listopadu se konají kongresové volby a podle střízlivých odhadů má v akciích uloženo úspory 80 milionů Američanů. Už kvůli tomu museli dát politici najevo, že s podvodníky na burze…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
